V nedávné minulosti se hvězdárny, které nepatřily pod akademické ústavy a kde se nepěstovala pouze exaktní věda, označovaly jako „lidové“. Podobná zařízení měla sloužit širokým lidovým masám k lepšímu pochopení materialistického světonázoru a plnila tak i funkci politicko-výchovnou. Ty doby jsou naštěstí již pryč a „lidovým“ hvězdárnám zůstala pouze funkce popularizační – přibližovat zájemcům o astronomii něco z tajemných krás noční oblohy poseté stovkami zářících hvězd.
U nás v Libereckém kraji můžete navštívit dvě rozdílná zařízení. Jedním je planetárium v libereckém science centru iQLADIA. Tam Vám na kulovou sféru promítnou buď nějaký vzdělávací film nebo pěkně v teple projekcí nasimulují hvězdnou oblohu na kterémkoliv místě na světě. A to vše bez ohledu na to, jestli venku svítí sluníčko nebo zuří sněhová vánice. To u nás na hvězdárně neumíme, tady Vám ukážeme reálnou oblohu, ale jen takovou jaká je vidět ze střední Evropy a ještě musí spolupracovat počasí.
Než se tedy rozhodnete pro návštěvu naší či jakékoliv jiné astronomické observatoře, je dobré vědět následující informace:
- Počasí – Astronomické pozorování ve vizuálním oboru je 100% závislé na jasné obloze. Pokud je zataženo, na nebi jsou mraky, či dokonce prší nebo sněží není pozorování bohužel možné. Proto nelze návštěvu domluvit dlouhodoběji dopředu na konkrétní datum. Se zájemci o pozorování se domlouváme operativně na základě aktuální předpovědi počasí.
- Měsíc – Měsíc je velmi vděčný soused pro sledování dalekohledem, ale pouze ve fázi kolem první a poslední čtvrti, kdy díky bočnímu osvětlení a dlouhým stínům vynikne členitý reliéf jeho povrchu. Při úplňku je povrch plochý a nezajímavý a Měsíc v úplňku svítí natolik, že svým jasem přezáří slabé objekty. Pro pozorování vzdálených mlhovin, galaxií či hvězdokup je nejlepší doba okolo novoluní, kdy Měsíc na obloze není vidět vůbec.
- Planety – Velké planety Jupiter a Saturn jsou za dobrých podmínek velice atraktivním cílem pro pozorování. Nejsou však vidět stále, ale pouze v určité části roku okolo jejich opozice se Sluncem. Kdy je ta nejvhodnější doba se dozvíte na našem webu – stačí sledovat sekci Obloha.
- Seeing – Výrazem „seeing“ se označuje aktuální stav zemské atmosféry odpovědný za obraz v dalekohledu. Bohužel u nás bývají podmínky zřídkakdy dobré a nelze tak naplno využít výkonu optických přístrojů.
- Barva – Lidské oko ztrácí ve tmě schopnost vidět barevně. Proto obrazy slabých objektů v dalekohledu např. mlhovin vnímáme pouze v odstínech šedé, na rozdíl od čipů fotoaparátů a kamer vybavených rozličnými filtry.
- Chlad – Kvůli temperování přístrojů musí být v kopuli při pozorování stejná teplota jako venku, tudíž v zimním období mnohdy i výrazně pod nulou. Ale i v létě mohou noční teploty významně klesat oproti denním, tak je potřeba se vždy dobře a teple obléct.
A co Vám tedy našimi dalekohledy na hvězdárně ukážeme?
Přes den je to hlavně Slunce. Pomocí speciálních filtrů uvidíme povrch nejbližší hvězdy zvaný fotosféra, sluneční skvrny, granulaci, fakulová pole. Pozorovat lze i chromosféru s dynamickými protuberancemi. Dále může být na denní obloze dobře vidět planeta Venuše, záleží na její poloze vůči Slunci a také jasné hvězdy. Na noční obloze uzříme Měsíc, planety, planetky, komety a spoustu objektů tzv. vzdáleného vesmíru – mlhoviny, kulové a otevřené hvězdokupy, galaxie…
Jak pozorování probíhá?
Běžné pozorování trvá cca 2 hodiny, nejprve Vás seznámíme s přístrojovým vybavením a vysvětlíme jeho funkci, poté si z terasy pomocí zeleného laseru ukážeme právě viditelná souhvězdí. Následuje pozorování vybraných objektů – co zajímavého je v daném ročním období zrovna vidět.
Ve snaze předejít Vašemu případnému zklamání jsme připravili pár srovnávacích obrázků, jak asi reálně vypadají různé objekty (které můžete znát z barevných obrázků v knížkách, z internetu či dokumentů v televizi), při pohledu do dalekohledu.
