Hvězdárna byla budována v 60. letech 20. století především z iniciativy a za podpory RNDr. Ivana Šolce, CSc. (jehož pamětní deska se nachází u vstupu do objektu). Díky srpnovým událostem roku 1968 se však její dokončení značně opozdilo. Slavnostně byla otevřena až 2. května 1974. V letech 1976–1986 byl objekt v nájmu Astronomického ústavu ČSAV a poté až do roku 1992 Fyzikálního ústavu, kdy v prostorách sídlilo pracoviště Optické vývojové dílny. Poté sporadicky využíval hvězdárnu astronomický kroužek při turnovském gymnáziu. Zde je citována osobní vzpomínka Vladimíra Kafky, profesora turnovského gymnázia, který na hvězdárně dlouhá léta působil: „Samotné výstavby jsem se ještě neúčastnil. Od Dr. Ivana Šolce vím, že původně zamýšlel stavbu na Kozákově a na radu Antonína Bečváře svůj úmysl změnil. Já pamatuji činnost hvězdárny od r. 1970, kdy jsem se stal členem kroužku, který vedl Ing. Petr Jareš. Členy byli studenti turnovského gymnázia. Na hvězdárně jsme se scházeli jednou týdně. Kromě toho existoval kroužek dospělých, většinou zaměstnanců tehdejších Monokrystalů. Vedoucím byl Ing. Zadražil. Nevím, že by kromě přípravy slavnostního otevření 2. 5. 1974 a velkolepých plánů, vyvíjel nějakou činnost. Píšu, že nevím, ne že nic nedělali. K těm plánům patřil záměr osadit sloup montáží Zeiss a vybrousit objektiv o průměru 26 cm. Pokud vím, s prací na objektivu se začalo, ale nebyl dohotoven. Dalekohled 160/2500 byl soukromým majetkem pana Arnošta Vinše. Občas, ale vzácně, jej na hvězdárnu dopravil na příležitostné pozorování. Umístěn byl na trojnožce. Již si nepamatuji, kdy byl instalován na montáž v kopuli, ale bylo to někdy v 70. letech jako zápůjčka. Někdy v té době byl na hvězdárnu dopraven také reflektor 200/1200 bratří Šolců. K pozorování se téměř nevyužíval. V 70. letech byla hvězdárna nějaký čas pravidelně v pátky přístupna veřejnosti. S některými dalšími členy kroužku jsem tam působil jako demonstrátor. Také jsme hvězdárnu svépomocně udržovali. Ani v době, kdy byla hvězdárna pronajata, nebyla činnost kroužku zastavena. Když jsem se v r. 1979 vrátil z vojny, jedna z mých prvních cest vedla na hvězdárnu. To už byla obklopena stavebními buňkami. Tuším, že v r. 1982 jsem jako učitel ZŠ Turnov začal vést hvězdářský kroužek. Pro činnost jsme měli vyhrazenu jednu z buněk. Sál byl využíván AsÚ, ale do kopule byl přístup umožněn uličkou podél stěny. Členy kroužku byli tehdy převážně žáci ZŠ v počtu mezi 10–20. Kroužek pracoval pod tehdejším Domem mládeže (lidově Pionýrák). Tento kroužek jsem vedl do r. 1988, kdy jsem založil rodinu. V r. 1992 jsem nastoupil na turnovské gymnázium a činnost kroužku, nyní se studenty gymnázia, obnovil. Obnovený kroužek pracoval pod hlavičkou Střediska volného času – dnes Žlutá ponorka. Ve VOD se mi podařilo zajistit nové pokovení zrcadla reflektoru a podařilo se též z pozůstalosti pana Arnošta Vinše získat zpět refraktor. Ten si totiž někdy v průběhu 80. let pan Vinš odnesl. Chyběl mu okulárový výtah, tak jsem k němu upravil svůj. Také jsem se studenty hvězdárnu znovu vymaloval, natřeli jsme zábradlí apod. Na nátěr kopule jsme si netroufli. Byl jsem několikrát jednat na Městském úřadu, ale tehdejší starosta Milan Hejduk do objektu nechtěl investovat s tím, že nejsou vyřešeny majetkové spory. Kromě pravidelné činnosti kroužku se na hvězdárně konaly příležitostné akce pro veřejnost.“
Město Turnov sice společně s německým partnerem připravilo projekt na kompletní přestavbu budovy observatoře na centrum přírodních věd, ale žádost o grant z EU nebyla úspěšná. V létě 2013 se dohodla společnost SUNDISK s vedením města Turnova na pronájmu, částečné rekonstrukci a následném provozování objektu k jeho původnímu účelu. Dnes je v přízemí hlavní budovy malý přednáškový sál pro cca 30 návštěvníků, sociální zařízení a tři malé místnosti jako zázemí. V patře je kopule o průměru šest metrů, z níž vedou dveře na pozorovací terasu. Přilehlé stavební buňky fungují částečně jako sklad a malé muzeum historické výpočetní techniky. Hvězdárna slouží hlavně popularizaci astronomie – nabízí programy a pozorování pro školy i pro veřejnost. Činnost jediné veřejnosti přístupné hvězdárny v Libereckém kraji zajišťují členové Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu (hvězdárna nemá žádného stálého placeného zaměstnance a tomu musí být přizpůsoben i její provoz). V případě zajímavých úkazů, jako jsou např. zatmění Měsíce či Slunce bývá návštěvnost i v řádu stovek osob.
Počátky výstavby – rok 1964.
Montáž kopule.
Hvězdárna před dokončením – jaro 1968.
Vizualizace nerealizované rekonstrukce.
Odhalení pamětní desky dr. Šolce.